Vražda s pařížským salátem

Vražda s pařížským salátem

[b]

1.5.2021

Byla jsem nahoře a něco hledala. V tom mi někdo zavolá. Povídám si s ním a najednou přejde konverzace na dva vrahy. V životě jsem o nich neslyšela. Nakonec z toho, co mi volal, vypadlo, že šlo nejdříve jen o jednoho vraha, možná psychopata. Stereotypní Němec s prvky Američana. Velmi ostré rysy, vlasy zhruba pět centimetrů dlouhé a hnědé jako jeho oči.

Příběh začínal tím, že z nějakého důvodu potřeboval vykrást obchod. Z konverzace vyplívalo, že byl asi prostě šílenec s vysokou inteligencí. Vtrhl do jednoty, která dost připomínala vesnický obchůdek za komunismu.

Ten vrah, myslím, že se jmenoval Tim, příjmení jsem zapomněla, ale myslím, že začínalo na W, měl hroznou potřebu ukrást pařížský salát. Ukradl jenom ten. V jednotě bylo hodně lidí, určitě se báli, jemu to bylo docela jedno. Šel na dámské záchody, netuším proč. Možná chtěl znásilnit nějakou ženu. Toalety to byly asi veřejné, nevím ale, co dělaly v takovém málem obchodě.

Jedna žena tu přeci jen byla. Měla světlé vlasy a vínový kabát. Možná i klobouk. Pravděpodobně ne. Nebo měla kabát hnědý se špinavě zeleným opaskem? Nebo snad klasické tričko a džíny? Jméno si nepamatuji. Mohlo začínat na K nebo C, možná i M. Určitě nešlo o A, J, F, B, T ani nic podobného.

Žena by se v té chvíli měla bát víc. Muž se do ní hned zamiloval. Nevím proč, ale žena po chvíli propadla jeho kouzlu ostrých rysů a snědší kůže. V hlavě mi vyskočilo sousloví stockholmský syndrom. Nevím, jestli šlo o přesný příklad. Tim poklekl a požádal ji o ruku s pařížským salátem. Žena nečekala a nabídku přijala.

Snad o pár let později bydlí na farmě. Žena čeká dítě a ze situace vyplívá, že i ona začala vraždit nevinné (ještě před otěhotněním). Snad jde o Bonnie a Clyda. V myšlenkách si představuji, jak žena zabíjí lidi ve vínovém kabátě v místnostech podobné koupelnám. Většinou jde o muže umlácené pistolí nebo deštníkem. Tim dost pravděpodobně vraždí kohokoliv a věnuje se loupežím v jednotách.

Móda by se dala zařadit do dvacátých let minulého století. Ženština neustále ve vínových odstínech. Zrovna začínal porod. Nekřičela, ale služky byly dost znepokojené. Dokonce i Tim vypadal vyděšeně, což se zdálo netypické.

Po pár hodinách přijde tichá služka s informací, že dítě nepřežilo. Vše bylo temné a v jakési chodbě z cihel. Muž zbledl o pár odstínů. Vidím porodní místnost. Opět jde o hliněné cihly, moc světla tu není. Svíčky hází lehkou žlutou na břicho ženy v bílých šatech/košilce. Vidět je jenom ta břišní boule a rozkročené nohy, vagínu nevidím. Krev, která je temnější, než by měla být, teče po stole, na kterém žena leží, dolů a zmáčí dřevěnou podlahu.

Hned potom ale vychází z jiné dlouhé chodby, kde stojí Tim. Služka zmizí. Žena vypadá jinak než na začátku. Ostřejší rysy, vysoký nos, propadlé tváře, hnědé dlouhé vlasy svázané dozadu. Vypadá klidně, ale drsně. Tvrdou bradu vystrčí nahoru a oznámí Timovi, že dítě opravdu nepřežilo. Dost možná ho zabila. O lidskost přišla ona, ale Tim ji zase získal.

Povídání člověka na telefonu končí. Není jisté, zda je někdy chytili. V hlavě vidím obrázek zatčení Tima, ale ne té ženy. Černobílá fotka, kde se s číslem, lehce usmívá jedním koutkem (asi šlo o pravý z jeho strany).